Něco víc o mně a mých začátcích
Jsem Kačka, vaše fotografka z Klatov, a jsem tu, abych s vámi vytvořila nezapomenutelné vzpomínky! Ale kdo vlastně jsem? To je otázka, kterou mi často kladete. Tak pojďme na to!
Ahoj všichni!
Mám radost, že mohu být součástí vašich životů, ale moje vlastní cesta byla trochu nekonvenční.
Jako maminka tří dětí, díky kterým se stále učím jak být lepším člověkem, ale pojďme to vzít trochu víc od začátku.
Od malička jsem byla trochu jiná, s prořízlou pusou a vlastními názory. Nebyla jsem ta typická teenagerka, co tráví večery v barech a na diskotékách. Místo toho jsem si vybírala svou vlastní cestu a sbírala poznámky za to, že jsem byla... no, trochu drzá. A přiznávám, když někdo vejde do mého ateliéru a vybaví si mě ze základní školy, trochu se potím. Doufám, že si mě plete s někým jiným! Ale věřte mi, byla to jen dětinská nezbednost.
Ale nebuďme negativní, mám taky své světlé stránky! Vždy jsem měla tendenci pomáhat těm, kteří se cítili osamělí, a ráda jsem si povídala s novými lidmi, pomáhajíc jim začlenit se do třídního kolektivu.
Celkově mám ráda lidi a to ne jen práci s vámi. Ráda trávím čas s přáteli a rodinou, zvláště pokud můžeme posedět a zahrát si nějakou hru.
Někdy se dozvídám, že jsou moje názory trochu kontroverzní. No, což, občas mě lidé škatulkují jako BIOmatku, ale já to beru s humorem! A musím říct, že ne jednou jsem díky svým znalostem ohledně přirozeného porodu nebo kojení pomohla některé z maminek, které se přišly vyfotit.
Můj vztah k fotografii začal už v mladém věku, kdy jsem poprvé držela foťák na táboře v 15 letech. A pamatuji si, jak jsem byla nadšená z prvních fotek na kinofilm. Vzpomínky na ty časy jsou jako poklad!
Můj vzdělávací vývoj směřoval k uměleckým oborům a nakonec jsem skončila na škole zaměřené na reklamu a grafiku a propagaci. Ale když jsem poprvé vzala foťák do ruky, věděla jsem, že to je to, co mě opravdu baví. A tak jsem se vydala na cestu k mému snu a studovala fotografii.
A tady jsem teď, fotíme spolu, tvoříme společné vzpomínky a užíváme si života. Takže děkuji, že jste tu se mnou, a těším se na další dobrodružství před objektivem! A až příště se zase uvidíme, možná se společně zasmějeme nad tím, jak jsem fotila své první novorozence s bílým prostěradlem a hroznou lampičkou!